.jpg)
18.05.2007 - Otakar Hobza www.Svet-Bydleni.cz
Již jsme se seznámili s důležitým pojmem „topný faktor“, který nám jednoduše sdělil, že při spotřebě 1 kW elektrické energie nutné pro pohon kompresoru lze v závislosti na technickém provedení celého tepelného čerpadla (TČ) vyrobit obvykle 3 kW tepla.
Státní podpora
Důležitá pro ekonomiku provozu je současná podpora „státu“ pro využívání obnovitelných zdrojů energie. Ona podpora má dva směry. První spočívá v tom, že pro odběr elektrické energie platí zvýhodněná sazba D55, která je cca polovinou běžné sazby a pro rodinné domy ji lze využívat 22 hodin denně (o víkendech 24 hodin) pro všechny spotřebiče v domácnosti. D55 je dvoutarifová sazba za elektrickou energii, určená speciálně pro objekty a domácnosti vytápěné tepelným čerpadlem. V době vysokého tarifu je po dobu dvou hodin denně tepelné čerpadlo blokováno signálem hromadného dálkového ovládání (HDO). Jednotlivá vypnutí nejsou delší než 30 minut a přestávky mezi vypnutími nejsou kratší než jedna hodina. Druhá forma podpory je dotace na pořízení tohoto ekologického zdroje (o té si ale povíme v samostatném článku).
Tepelný režim
Současná komerčně dostupná TČ dodávají na výstupu vodu o teplotě cca 50-60°C. Tomu musíme přizpůsobit zateplení objektu a otopnou soustavu. U novostaveb, kde se teprve rozhodujeme, v tomto směru není problém. Při použití tepelného čerpadla k vytápění je pro dosažení tepelné pohody nutno použít větší plochu radiátorů nebo zvolit podlahové topení. Zateplením objektu a použitím moderních oken s izolačními skly lze snížit tepelné ztráty objektu natolik, že mnohdy není rekonstrukce topných rozvodů nutná. Tyto aspekty by vždy měly být odborně posouzeny při návrhu výkonu tepelného čerpadla. Relativně nezávislá na venkovní teplotě jsou pouze čerpadla typu země/voda. Nejvíce jsou ovlivněna čerpadla typu vzduch/voda a vzduch/vzduch. Současná TČ jsou již schopna pracovat s venkovní teplotou až –20°C. Při nižších zimních extrémních teplotách se již vyžaduje napojení záložního zdroje tepla (bivalentní zdroj). U bivalentního zdroje je velmi výhodné užití elektrokotle, který bývá v mnoha případech už součástí TČ a využívá opět výhodné sazby za el. energii. Teplotní extrémy se vyskytují obvykle několik dnů v průběhu topné sezóny. Dimenzovat tepelné čerpadlo na plné pokrytí tepelných ztrát objektu při těchto extrémech by bylo neekonomické a zbytečné. Z tohoto důvodu se navrhují tepelná čerpadla, která pokryjí 60 – 70% vypočtených tepelných ztrát, zbytek je pokryt přídavným zdrojem. Nejrychlejší návratnosti investic dosáhneme, poběží-li TČ na plný výkon co nejdelší dobu.
|
Provozní režimy TČ
Alternativně-bivalentní provoz - tepelné čerpadlo pracuje pouze po část topné sezóny, při největších mrazech je odstaveno. Teplo pak dodává další zdroj. Vhodné pro otopné soustavy vyžadující teplotu otopné vody do 90°C.
Paralelně-bivalentní provoz - TČ pracuje po celou topnou sezónu, a to i při nejnižších teplotách. Tehdy však jeho výkon nestačí. Připojí se další zdroj tepla a oba zdroje pracují současně.
Částečně paralelně-bivalentní provoz - TČ pracuje pouze po část topné sezóny, při největších mrazech je odstaveno. Teplo pak dodává další zdroj. Před odstavením pracují oba zdroje jistou dobu společně. Vhodné pro otopné soustavy vyžadující teplotu otopné vody do 60°C.
Pozn.: Nezalekněte se složitostí pojmů. Automatický režim TČ se o vše postará sám. Pokud jste se ale při pořizování TČ nerozhodli pro automatiku provozu, budete si muset pořídit kotelníka, který vám obsluhu, tzn. přepínání provede. |
Energetická bilance a optimalizace
Každý majitel nemovitosti si určitě položí otázku, kolik ušetří změnou způsobu vytápění a zlepšením tepelné izolace. Na tuto otázku lze velmi lehce odpovědět až po zjištění tzv. energetické bilance domu před a po realizaci úsporných opatření a porovnání investičních a dlouhodobých provozních nákladů. Pokud nebudeme znát energetickou bilanci nemovitosti, která navíc zohlední předpokládaný růst cen energií v budoucích letech, tak jsme jen v hladině spekulací. Nenechte se tak zmást tabulkami u jednotlivých výrobců TČ, neboť většina z těchto tabulek je líbivě upravena a někdy údaje neodpovídají skutečnosti. Je příliš mnoho faktorů, které ovlivní ekonomiku provozu. Je proto vhodné nechat si v rámci optimalizace navrhnout od firmy, která se touto problematikou zabývá, několik variant zateplení domu a stejný počet způsobů vytápění a ohřevu užitkové vody, které jsou pro daný dům a způsob jeho využívání vhodné. Kombinací těchto variant, včetně původního řešení konstrukce a vytápění domu, získáte mnoho variant a podle nich lze už jednoduchou cestou zjistit úspory energie, investiční a kumulované provozní náklady pro krátkodobý i dlouhodobý horizont, včetně započtení předpokládaného růstu cen energií a dodatečných investic do zařízení.
| Provozní náklady RD s TČ a tepelnou ztrátou 15 kW
|
Náklady
Investice do tepelného čerpadla včetně instalace pro běžný rodinný dům se v současné době pohybuje v rozmezí od 150 do 450 tisíc Kč, což je pro někoho vysoká částka, ovšem ve srovnání s celkovou investicí například do plynové přípojky, případně plynového zásobníku, kvalitního kotle, bojleru a komínu není až tak závratná a v některých případech je dokonce srovnatelná. Cena tepelného čerpadla neposkytne úplnou informaci o ceně instalace. Pro každou nemovitost se musí zpracovat cenová nabídka na kompletní instalaci, která závisí na tepelných ztrátách domu, na lokalitě, kde je dům postaven, na typu topné soustavy, na tom, kolik osob bude používat teplou vodu apod. Také rozsah zmíněných zemních prací bude záviset na požadovaném topném výkonu. Většina společností vám však zpracuje nabídku na instalaci velmi ochotně. Samozřejmě, pokud mají k dispozici podrobnější informace o objektu, dokáží na základě nich poměrně přesně spočítat konečnou cenu instalace, která se pak nebude příliš lišit od reality. Do rozpočtu však nejsou započteny úpravy kotelny pro montáž a vyhotovení pevného podkladu pro venkovní jednotku, náklady na energetický audit (cca 6 000 Kč) a případnou projektovou dokumentaci (10 000,- Kč). Dále pak zajištění přívodu el. energie a potřebného jističe v rozvodné skříni (cca 4 000,- Kč). Dále je patrná nevýhoda tzv. samoinstalace. Ztrácíte tím nejen finančně (rozdíl DPH), ale přicházíte o záruky a servis. Nemluvě o starostech a časové náročnosti vybudování takového systému.
| Náklady na pořízení celé instalace TČ
|
Návratnost investice
Porovnávání provozních nákladů TČ s ostatními systémy je rozhodně zajímavé, ale ve skutečnosti nám příliš nepomůže. Ceny energií se liší v závislosti na dodavateli (JME, ČEZ, E.ON apod.) a území. Rozdíly jsou v počtu osob, které má systém obhospodařovat a také v rozmarech počasí. Průměrné hodnoty jsou zavádějící a nelze se podle nich řídit. Samozřejmě, ukáží nám „typický“ rodinný dům s „typickou“ rodinou v „typickém“ ročním období s teoretickou spotřebou. Vždy se jedná o teoretické hodnoty, které se mohou lišit v řádech tisíců korun od hodnot reálných. Například vypočtená hodnota 39 481 Kč zahrnuje kompletní spotřebu všech energií domácnosti za rok. Náklady jsou rovnoměrně rozprostřené na celý rok a například letošní zimě by neodpovídaly. Pokud budeme vycházet z příslušných ČSN pro většinu území, zjistíme, že průměrná teplota v topném období je +3,6°C, délka topného období je 219 dnů a nejnižší výpočtová venkovní teplota -15°C. Nejen z těchto údajů vycházejí srovnávací tabulky výrobců. Výše uvedený článek vám tak může být vodítkem, jakým způsobem uvažovat, pokud budete provádět změnu či vybudování topného systému a do vašeho zorného pole se dostala i tepelná čerpadla. Na propočítání stačí obyčejná kalkulačka, selský rozum a údaje ze zaplacených faktur. Tato technologie 21. století, kterou na světě používají už miliony domácností a společností, vám umožní snížit náklady na bydlení již v průběhu 5 let a vložená investice se tak brzy vyplatí. V případě, že stát schválí dotaci na pořízení TČ, o čemž se dozvíte v dalším článku, návratnost se zkracuje v některých případech i o třetinu.
Průměrné venkovní teploty v ČR během topné sezóny
